Čekám a čekám..

21. října 2013 v 19:12 | Ruu
Už mě to fakt štve.
Tedy on.

Už se tohle stalo potřetí. Není to divné? Jsme spolu tři měsíce, neměli bychom být ve stavu té blažené zamilovanosti, kdy chceme být pořád spolu a podobně? Zatím to teda vypadá, že já v tom stavu jsem a on je v podobném stavu s letadýlky (hehe, nemyslím modely letadýlek, to by bylo asi ještě trochu horší - chtěla jsem napsat ubožejší, ale to by bylo i na mě moc kruté).

V sobotu k nám přijel na návštěvu jeden... jeden člen rodiny, kterého nemám v lásce za tolik let urážení, shazování a podobných věcí, kterými rád ubližoval všem okolo. Ostatní, zdá se, rychle zapomněli a odpustili. Já ale nechci. Stejně jako jsem ho nechtěla ani vidět. Napsala jsem M, jestli můžem vypadnout. On že jasně. Asi deset minut před tím, než jsme se měli sejít mi napsal stupidní výmluvu, že nemůže. Dobře no. Přetrpěla jsem návštěvu bez větší psychické újmy. No nasral mě ale řádně. Ale tak jo, zkousla jsem to, třeba vážně má všechno oblečení v pračce a nemůže jít ven.
V neděli jsem teda chtěla někam jít. Řekl, že nemůže. Oblečení není suché. Vážně? napsala jsem mu ironicky oblečená v džínech, co jsem minulý den večer dávala úplně mokré na sušák. Jo, ale ještě se musí vyžehlit a podobně. No uznejte, jak může jít kluk ven v nevyžehlených džínech?! To mě nasral ještě víc než řádně. Venčila jsem asi dvě hodiny sama, potkala jsem kamarádku s přítelem, kteří jsou spolu přes rok a viděla jsem je, jak se objímají a procházejí se spolu. A on si po třech měsících musí vymýšlet pitomé výmluvy, aby se mnou nemusel být.

A teď. Už to vypadalo fakt nadějně. Napsala jsem mu, v kolik se teda sejdem. Čekám na odpověď. Už oblečená. Hezky nervózní, s motýlkama v břiše, jako před každou naší schůzkou.
Čekám.
A čekám.
A uběhnou tři hodiny.
Tři hodiny naprosté ignorace.
No nebudu lhát, říkala jsem si pořád, jak budu klidná a chladná a nenapíšu mu ani zprávičku. Nakonec jsem mu poslala deset zpráv, které zněly všechny podobně. Zkrátka, jestli si jako dělá srandu.
Nedělal. Prý nešel net. Jojojojo. Vsadím se, že kdybych se podívala na aktivitu v jeho herním účtě, najdu dosti aktivity za tyhle poslední tři hodiny.

Vypadá to, že radši tráví čas s naprosto debilními virtuálními stroji a mě to fakt přestává bavit.

A víte, co je na tom úplně to nejhorší? Že já toho pitomýho idiota stejně děsně miluju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama